Tohle pondělí prý bylo Blue Monday čili nejdepresivnější den v roce, který se vyhlašuje už dvacet let (vždy to bývá třetí pondělí v roce). Prý je to dané kombinací počasí (krátký den, málo slunečního světla), psychologických dopadů (nedodržujeme novoroční předsevzetí) a ekonomiky (prostě lidi jsou finančně vyždímaní po Vánocích).

Jsem se nad tím v pondělí večer zamyslel a řekl jsem si, že je to nějaká pitomost, protože konečně jsou dlouhé večery, kdy si člověk může číst a zapálit krb (jako to můžu udělat i v létě, ale přeci jenom si přiznejme, že vyhřívat se u hořících polen, když je venku 35 stupňů, je poněkud méně lákavé), předsevzetí (o kterých jsem psal v minulém blogu) samozřejmě vzorně „dodržuju“ (třeba už jsem schopný si v Itálii objednat zmrzlinu – prostě dál budu ukazovat na příchutě, které chci, jak jsem to dělal doteď) a můj nový lis peněz funguje spolehlivě (jen si říkám, že příště si raději pořídím tiskárnu na pětitisícovky než lis na dvoukoruny… přece jen na koupi svačiny musím lisovat přibližně tři dny). A pevně doufám, že v pondělí vás žádná depka nepřepadla a užili jste si ho. Třeba u nějaké skvělé knihy!

Já jsem se pustil do Iced Out autorky C.E. Ricci, což je vážně skvělá MM romance z hokejového prostředí. Oakley je nositel slavného jména a pokračovatel tradice, protože jeho otec i strýc patřili mezi hvězdy NHL. A on se jim teď snaží vyrovnat, ve vysokoškolské lize vážně válí a připravuje se na přechod do NHL. Vše se zdá zalité sluncem, kdyby ovšem jeho spoluhráčem nebyl Quinton de Haas, se kterým se vzájemně nesnáší už několik let. Oba hokej milují a nedokážou si bez něj představit život. A oba udělají cokoli, aby toho druhého urazili. Jsou naprosté protiklady, Oakley je zlatý chlapec, vzor čestného sportovce, který již před nějakou dobou oznámil svůj coming out, má skvělou rodinu, která ho podporuje ve všem, co dělá.

Naproti tomu Quinton je černá ovce (nejen) týmu – na trestné lavici je prakticky doma, neuplyne jediný zápas, aby se neporval, jeho rodiče jsou bohatí, ale jinak naprosto chladní magoři, kteří ho prakticky psychicky vydírají, aby pokračoval v otcových podnikatelských stopách. On na to samozřejmě reaguje vzdorem, tetováními, motorkou a agresivitou na hřišti. A oblíbeným cílem jeho vtípků je Oakley. Tedy alespoň do doby, kdy se na jednom večírku ocitnou v koupelně a mají sex. Oakley o své sexualitě věděl, ale pro Quintona je to šok – nebo ne? Možná vždycky tušil, že není ten drsný heterák, za kterého se vydával. Nicméně když druhý den poprvé v jinak bídné sezoně vyhrají, oběma se v hlavě usídlí myšlenka, že vyhráli jen a jen proto, že spolu noc předtím něco měli. A jelikož sportovci jsou pověrčivá parta (i když ve skutečnosti my čtenáři hned víme, že se prostě navzájem přitahují a jen si hledají výmluvy, aby si to nemuseli přiznat), rozhodnou se, že se prostě noc před zápasem budou vídat, aby dále vyhrávali. A samozřejmě si stanoví spoustu pravidel… Nicméně jak jejich vztah nevztah pokračuje, padá jedno pravidlo za druhým, jejich setkávání už není „jen kvůli výhrám“, tráví spolu stále více času a oběma dochází, že tohle je něco mnohem víc. Jak asi tušíte, nebude to úplně bez komplikací (vztahových i sportovních), samozřejmě si užijeme spoustu žhavých scén, ale konec snad bude happyendový. Kniha vychází na začátku dubna.😊

Užívejte si zimu bez stresů a hodně čtěte!