Cestování s dětmi do Itálie zní jako romantická představa. Slunce, moře, gelato, šťastná rodina… Realita? První otázka „Kdy už tam budeme?“ padne zhruba tři minuty po odjezdu. A pak přichází její modernější, sofistikovanější verze: „Já se nudím!“ či „To je nuda!“

Tyto dvě věty se střídají v pravidelných (čím dál kratších) intervalech. A pak najednou pochopíte ty rodiče, kteří řeknou, že na cesty delší než hodina se s dětmi nepouští.

Pak ale přijde vzrušení! Jedno dítě zahlédne krávu. Druhé ne. Následuje dramatická scéna plná výčitek, křiku a obvinění, že „tys mi to neukázal včas!“. O deset minut později už jedeme kolem stáda ovcí… a tentokrát slyšíte: „Zase ovce? To je nuda.“ Člověk si uvědomí, že nadšeně ukazovat na další stádo skotu v domnění, že tím na chvíli odvede dětskou pozornost, asi už nemá moc cenu.

Zastávka v bistru je kapitola sama pro sebe. Děti chtějí něco, co nemají. Když to náhodou mají, tak to nechtějí. Když už si konečně vyberou, následuje zásadní spor o tom, kdo má lepší jídlo (či ještě lépe, že jeden chce to, co má ten druhý, ovšem ten mu odmítá dát byť jen ochutnat). A nakonec se ukáže, že nejlepší to mají rodiče, takže děti spokojeně přežvykují naše jídlo, zatímco já žvýkám šmoulovou bagetu (prostě suchá bageta s podezřele modrými kousky sýra). Po návratu do auta konečně přichází ticho – děti usnou. Vy si říkáte, že svět je zase v pořádku… a přesně v ten moment se probudí s tím, že se nudí. Poslední pokus o záchranu situace: audiopohádka. Funguje skvěle – během pěti minut spolehlivě uspí… řidiče. Takže poděšeně vypínám něžný hlas Libušky Šafránkové a snažím se vrátit do svého pruhu.

A když už jsme u intenzivních zážitků, pojďme na chvíli do úplně jiného světa – do New Yorku, kde se odehrává novela Jeho dotek od Annory Nesty odehrávající se ve stejném světě jako tituly V barvách srdce a V tónech duše. Hlavním hrdinou je Reid Ashford, který utíká před drsnou realitou svého života na večírky plné alkoholu, protože nic jiného mu nedává smysl. Jenže pak potká Abela Riveru – tichého, uzavřeného a naprosto jiného než lidé, na které je Reid zvyklý. To, co začne jako krátký flirt, se rychle promění v něco mnohem hlubšího… a hlavně nebezpečně neodbytného. Protože Abel není typ muže, který by nechal věci jen tak vyšumět.

Na téhle knize mě baví hlavně to napětí mezi nimi – ten kontrast chaosu a klidu, útěku a odhodlání zůstat. Není to žádná uhlazená romantika, spíš příběh o tom, že některé emoce si vás najdou, i když děláte všechno pro to, abyste je ignorovali. Novela vyjde jen jako e-book, což má tři naprosto zásadní výhody:

1. Můžete ji číst úplně kdekoliv (třeba v autě mezi „já se nudím“ a „to je nuda“).
2. Nikdo nevidí obálku, takže můžete nenápadně číst i ty nejžhavější scény.
3. Nezabere žádné místo – což oceníte hlavně ve chvíli, kdy už máte kufr plný věcí, které jste „nutně potřebovali“ a které se po konci dovolené změní na „proč jsme si tohle vůbec brali?!“.

Mějte se krásně, užívejte si cesty, a hlavně hodně čtěte.