Jako šéfredaktor nakladatelství zaměřeného na romantiku jsem zvyklý na různé druhy vášně. Někteří lidé milují knihy, jiní hrdiny s tetováním a temnou minulostí… ale jakmile přijde jaro, všichni kolem mě se promění v zahradní válečníky.

Stačí pár paprsků slunce a lidé doslova útočí na zahradnictví. Najednou zjistíte, že mírumilovné místo plné petúnií a lopatek se proměnilo v něco mezi diskuzním kroužkem („Ne, já ředkvičky nikdy nesázím před koncem března!“, „To musíte pořádně hnojit, já je přihnojuju dvakrát týdně.“ či „… je úplně neschopnej, já mu říkám už měsíc, aby ten záhonek zryl!“) a gladiátorskou arénou. U stojanu s hráběmi se odehrávají scény, které by klidně mohly inspirovat temnou romantickou trilogii – pohledy plné vášně, napjaté ticho… a pak rychlý výpad, protože poslední hrábě jsou jen jedny.

Sazenice jsou samozřejmě nedostatkové zboží. Když dorazíte o deset minut později, najdete už jen tři zubožené macešky, které se tváří, že by raději zůstaly v přepravce. Zato ostatní zákazníci tlačí vozíky tak plné, že by s nimi mohli založit menší botanickou zahradu. Člověk vidí ty přeplněné košíky, lopaty, pytle hlíny a sazeničky všeho druhu a má pocit, že se chystají osázet minimálně půlku Čech, Moravy a Slezska.

A pak nastane ta nejlepší část. Po této epické zahradnické bitvě se všichni přesunou do kavárny. Tam se s výrazem člověka, který právě vyoral brázdu dějin, rozvalí na židli, objednají si cappuccino a s láskou sledují svůj plný vozík. Nikdo se k němu nesmí přiblížit. Občas někdo nervózně zkontroluje, jestli mu soused neukradl levanduli. A já tam sedím, popíjím kávu a říkám si, že takhle nějak musí vypadat spokojenost – jen místo rytířského meče drží lidé v ruce rýč.

Když už jsme u vášní, dnes bych vám rád doporučil knihu Boy in Luv od Jay Crownover a Rebeccy Yarros. A bacha, budu trochu spoilerovat na oba díly. Je to druhá kniha série In Luv a v jejím centru stojí Langley Vaughnová a Iker Alvarez – dvojice, která se seznámila za dost podivných okolností, jen aby zjistila, že někdy stačí pouhý jeden jediný týden k tomu, aby se člověk bláznivě zamiloval… a že naopak potřebuje mnohem delší čas, aby se z toho zamilování vzpamatoval. Langley si po bolestném rozchodu slíbila, že už stejnou chybu neudělá, protože Iker byl přesně ten typ muže, který má příliš mnoho tajemství a problémů. Jenže jak už to v romantických příbězích bývá, osud má smysl pro ironii – a Iker se vrací.

Na téhle knize mě baví hlavně to, že není jen o velkých gestech a romantických scénách (i když těch je tam taky přehršel), ale také o druhých šancích a o tom, jak složité může být odpustit – sobě i tomu druhému. Příběh střídá pohled obou hlavních hrdinů, takže vidíte, jak snadno může nedorozumění přerůst v tragédii a jak dlouhou cestu někdy člověk musí ujít, aby našel cestu zpátky. Tahle emotivní dynamika je prostě skvělá, stejně jako to, že vztah mezi Langley a Ikerem není jednoduchý ani uhlazený, ale plný chyb, váhání a snahy všechno napravit. A kniha vychází už na konci května, takže oba díly dělí necelý měsíc! A abych nezapomněl, dejte si, prosím, pěkně vedle sebe české obálky!!!! 😊

Takže až se vrátíte ze zahradnické výpravy, očistíte si boty od hlíny a zkontrolujete, jestli vám někdo neodnesl rajčata z vozíku, udělejte si kávu, otevřete knihu a na chvíli se ztraťte v nějakém dobrém příběhu. Mějte se krásně, užívejte si jaro, a hlavně – hodně čtěte. Protože některé vášně sice kvetou na zahradě… ale ty nejlepší pořád rostou mezi stránkami knih.