Určitě jste si toho všimli, sotva začne být na jaře alespoň trochu pěkné počasí, na všech českých zahradách, zahrádkách, dvorcích, terasách a balkonech se objeví… gril. A je úplně jedno, zda jde o ty, které vypadají jako vesmírná loď, mají milion funkcí, včetně automatické donášky piva, nebo zda si někdo položí mřížku na kovový kýbl naplněný dřevěným uhlím. No a čím více teploty rostou, tím intenzivněji se nese přeš všechny zahrady vůně grilovaného jídla.
Číst více
Musím se přiznat, že fenomén audioknih mě dost dlouho míjel. Bylo to způsobené několika důvody, jednak mě kdysi v dávné pradávné minulosti dost limitovalo, že člověk si musí koupit CD, pak ho přenášet mezi jednotlivými přehrávači, hledat, kde naposledy skončil (když knihu nezvládl doposlouchat do konce nějaké kapitoly – zcela pomlčím o tom, že jsem zkoušel poslouchat i audioknihy na kazetách, kdy člověk musel mít vždy v pohotovosti tužku nebo alespoň hodně úzký malíček.
Číst více
Když venku začne být hezky a jaro je konečně tu, většinou to se mnou začne šít, naskládám věci do auta a na nějakou dobu zmizím do Itálie. Stejně to dopadlo i letos, nicméně kromě vína, sluníčka, gelata, pizzy a dalších intelektuálních radostí jsem vyrazil i do knihkupectví, abych trochu obhlédl, co právě v Itálii frčí.
Číst více
Víte, musím říct, že život na vesnici má několik specifik. V některém z minulých blogů jsem psal, jak během zimy probíhá přeměřování velikosti hrabel na sníh a sekyrek na štípání dřeva. Ovšem s nástupem jara na scénu opět dorazilo SGZ – sekání, grilování a zalévání.
Číst více
Určitě jste si všimli, že veřejný prostor se právě teď hemží množstvím nejrůznějších anket a slavnostních večerů, kde se vyhlašuje všechno možné – nejlepší zpěvák/zpěvačka, sportovec roku, film roku, houpačka roku, nejlepší vegetariánský sendvič roku, nejlepší slavnostní večer roku… a pak samozřejmě různé ankety o knihu roku od těch celostátních až po ty, které si organizují jednotlivá nakladatelství.
Číst více
Já vám řeknu, že když jsem kdysi souhlasil s tím, že budu pravidelně psát blog, netušil jsem, jaký bič si na sebe upletu. Přeci jen po dvanácti letech a pravidelných dvoutýdenní blozích člověku někdy dojdou nápady.
Číst více
Musím vám říct jedno tajemství, vždycky ráno se dívám do zrcadla a přeju si, aby mi vlasy rostly o trochu rychleji (a hustěji), protože pak konečně můžu vyrazit do svého oblíbeného barber shopu, což je prostě moje guilty pleasure.
Číst více
Já ani nevím, jak se to stalo, ale ke své hrůze jsem si uvědomil, že v našem nakladatelství pracuju už skoro třináct let (nejdříve v CooBoo a poté v Baronetu). A popravdě, když jsem v roce 2012 mířil do redakce poprvé, rozhodně jsem si nemyslel, že tam vydržím tak dlouho.
Číst více
Do Česka konečně dorazily trochu mrazy (čili předpokládám, že hned jak tenhle blog dopíšu, venku se oteplí, přiletí tažní ptáci a na stromech budou dozrávat třešně) a já můžu pozorovat některé své sousedy, pro které je minimální přežitelná teplota 25 stupňů.
Číst více
Možná mi nebudete věřit, ale prostě vám to musím říct. Více než měsíc nového roku už je za námi (překlad: pokud jste si něco naplánovali, dvanáctina času už uplynula) a pomalu se blíží Valentýn (čili pokud ho slavíte, nastal čas se pustit do nějaké pětiohníčkové baronetky pro inspiraci).
Číst více