Sotva se člověk vzpamatuje ze začátku školního roku a řekne si, že už snad bude konečně trochu klid, přijde první déšť a děti objeví nové možnosti, jak vyplnit volný čas (rád bych dodal, že to znamená: Jak vyplnit VÁŠ volný čas).

Tou první je být na střídačku nemocné. Jeden den kašle jedno, druhý den druhé, pak si navzájem předávají nejrůznější pupínky… Zajímavé je, že všechny příznaky mizí asi deset minut po začátku školy/školky, kdy se najednou z polehávajících dětí stávají opět fretky na drogách. Tou druhou možností je rozhodnutí, že právě teď je ideální čas pustit si všechny díly Harryho Pottera. Najednou máme plán na celý deštivý večer: první film, druhý film, třetí film… a když se kolem půlnoci pokusím naznačit, že bychom možná mohli jít spát, dozvím se, že přece zbývají ještě další a že to v žádném nelze ukončit dřív.

A třetí aktivitou je Halloween. Přesněji řečeno každých pět minut vymyslet nový kostým. Jednou je to Harry Potter, za chvíli upír, potom něco, co nedokážu ani pojmenovat, a následně postava, kterou údajně všichni znají kromě mě. A samozřejmě nestačí říct: „Tak si vezmeme kostým.“ Ne. Já musím přesně popsat, z čeho ho vyrobím, jaké použiju materiály, kde seženu správnou barvu, jak připevním plášť a jestli bude možné nějakým způsobem vyrobit hůlku, která bude svítit. V jednu chvíli jsem měl pocit, že jsem se stal dodavatelem rekvizit pro nízkorozpočtovou filmovou produkci. A když jsem se začal ptát, kdy to všechno vlastně stihnu vyrobit, moje laskavá manželka se na mě podívala a pravila, že při vhodném osvětlení vlastně nemusím vyrábět vůbec nic. Prý stačí, když půjdu tak, jak jsem. Bez maskování. Protože i tak vyděsím kohokoli, kdo mě potká. Podle mě lidé nedoceňují, jak moc důležitá je psychická podpora od vašich bližních! 😉

A když už jsem byl psychicky připravený na další kolo dětských nemocí, Harryho Pottera a domácí výrobu halloweenských příšer, naštěstí nastalo pondělí a já jsem se mohl pustit do Krále obžerství od Any Huang. Šestý díl série Králové hříchu přináší jako hlavní hrdiny (i když samozřejmě nebudeme ochuzeni ani o scény s postavami z dílů předchozích) Sebastiana Laurenta a Mayu Singhovou – dva lidi, kteří se znají od dětství, celý život spolu soupeří a samozřejmě by vám oba velmi přesvědčivě vysvětlili, že mezi nimi není vůbec nic romantického. Jenže Sebastian je dědicem sítě luxusních, vyhlášených restaurací, Maya zase mimořádně ambiciózní marketingová ředitelka a oba mají velmi silnou potřebu být nejlepší. Když je okolnosti (těmi okolnostmi, jak už to u autorky bývá, jsou jejich tak trochu přehnaně nároční otcové) donutí spolupracovat, je asi stejně pravděpodobné, že mezi nimi přeskočí jiskra, jako že moje děti vydrží u jednoho kostýmu déle než pět minut. Jenže jak se tak snaží vymyslet, jak rozjet jejich společný projekt, navštěvují romantická místa (samozřejmě čistě pracovně), tráví spolu víc a víc času a dostávají se i do nebezpečných situací, prostě se – počkejte si na to – najednou na sebe začnou dívat jinak. A když k tomu přidáte, že oba jsou sakra atraktivní, asi víte, jak to celé dopadne…

Mně osobně na knize fungoval především vztah Sebastiana a Mayi. Jejich soupeření, vzájemné popichování a dlouhá historie mezi nimi dávají příběhu něco navíc, protože nejde o dva lidi, kteří se náhodou potkají na večírku a během tří kapitol zjistí, že bez sebe nemohou žít. Tady je za tím spousta společných let a nevyřčených emocí. Zároveň mě bavilo, že Sebastian pod tou dokonale upravenou fasádou skrývá mnohem citlivější stránku a Maya rozhodně není hrdinka, která by se nechala někým jen tak převálcovat. A samozřejmě Ana dokáže skvěle popsat ten přerod od toho, kdy se oba nesnáší, až po okamžik, kdy jim dojde, že se sakra moc přitahují. Kniha vychází na konci listopadu!

A tak si užívejte podzim, první deštivé večery, teplý čaj a všechny ty krásné chvíle, kdy člověk může zalézt pod deku s knihou. Pokud tedy zrovna nevyrábí halloweenský kostým, neloví teploměr, nepouští třetí díl Harryho Pottera nebo nevysvětluje dítěti, proč se zítra musí zase do školy. Mějte se krásně a hlavně… hodně čtěte!