Popravdě už chvíli koukám na prázdný wordovský dokument a marně přemýšlím, jestli by se můj blog měl nést v optimistickém duchu „Je začátek nového roku, všechno je krásné a dokonalé a už bude jenom lépe“, nebo spíše v duchu „Už je zase leden, svátky skončily, musíme do práce, nemluvte na mě a všechny nenávidím“… No, takže to zkusím pojmout trochu šalamounsky à la novoroční projev.

Milé spolučtenářky a milí spolučtenáři,

pevně věřím, že jste stejně jako já oslavili poslední den minulého roku čtenářskou orgií, doslova za minutu dvanáct jste splnili všechny čtenářské výzvy (co z toho, že jsme 31. prosince přečetli šest komiksů a dvě dětské knihy – dohromady asi 16 slov –, aby se nám to podařilo), že jste na Nový rok čekali na úder deváté ráno (ach ta zatrolená časová pásma), kdy se na Goodreads konečně otevře možnost zadat si čtenářskou výzvu na rok 2024, a že jste si dali jako každý rok slib, že budete více číst. Plus samozřejmě milion dalších novoročních předsevzetí.

Nyní už lehký alkoholový opar způsobený kvalitním vínem neznámého původu vyprchal a začíná se dostavovat i realistické uvažování. Opravdu je ideální se zavázat k přečtení „150 knih za rok“, když loni jsem dal sotva 70? Po ranním dobíhání tramvaje se nejeví jako dobrý nápad ani ten závazek „v září uběhnout půlmaraton“. „Méně se rozčilovat s dětmi“ dostalo na frak už na Nový rok. A „více se stýkat s tchyní/tchánem/kýmkolidalším“ se nejeví jako dobrý nápad už po prvním telefonátu.

Nicméně – nepodléhejme beznaději! V rámci novoročního optimismu si řekněme, že to prostě dáme. Ráno vstaneme, vyrazíme na desetikilometrovou trasu, během níž se budeme lehce usmívat, působit neuvěřitelně odpočatě, sexy a plní energie! Při běhu budeme poslouchat audioknihu, v levé ruce mít klasickou knihu a přitom budeme telefonovat s příbuznými, abychom udrželi a posilovali sociální kontakty. Po příběhu (dle vzoru příchod) domů se libě usmějeme na děti, úplně v klidu a se zalíbením se podíváme na počmáranou zeď a budeme jim fandit, aby se ještě před snídaní pohádaly a popraly. Poté je vypravíme do škol a školek, doklušeme do práce, kde nás nic nenaštve, cestou opět přečteme knihu až dvě. Odpoledne si to ještě jednou zopakujeme, vyzvedneme roztomile nezvedené děti a hurá domů…

Prostě si myslím, že nás čekají pouze samé světlé zítřky. A abych nezůstal při prázdném teoretizování – zde předkládám doporučený čtenářský jídelníček! Během prvního dne dáme Tu druhou Belle, odpoledne se pak zaměříme na Kontrakt 3. Druhý den přichází na řadu Vše pro lásku (jako ranní jednohubka) a odpolední špalíček Twisted Lies: Lži na ostří nože. Třetí den je odpočinkový, takže tu máme jen jednu Spoutanou. Zato pak do toho šlápneme s králem sexu v Až do konce… Princip je asi jasný, takže směle do toho. Věřím, že s pevnou vůlí se nakonec dostaneme až ke čtyřem stovkám ročně!!!

Nicméně nikdo nemá rád dlouhé řečnění, takže mi dovolte, abych už vám jen popřál hodně štěstí, samé skvělé knihy, více volného času a méně kvalitního vína pochybného původu! 😉