Musím se vám přiznat, že takhle nervózní jsem už dlouho nebyl. Po určité době, kdy jsem působil v nakladatelství CooBoo, se z psaní blogu stala jistá rutina, ale když jsem dneska otevřel prázdný wordovský dokument a přemýšlel, co bych měl napsat na Baronet, byla ve mně najednou malá dušička.

Především proto, že během těch tří měsíců, co působím v Baronetu, jsem si uvědomil, jak skvělé, úžasné, věrné, ale taky náročné fanynky (a samozřejmě také fanoušky) toto nakladatelství má. Jak moc si užíváte každý nový příběh, jak jste aktivní (nejen) na sociálních sítích, jak se zapojujete do vybírání nových knih, jakou pozitivní energii dokážete vytvořit a jak tvoříte minimálně polovinu úspěchů Baronetu… A s tím samozřejmě rostlo i uvědomění si, že vás rozhodně nechci zklamat, že chci, abyste všechny baronetky dále četli, doporučovali je známým i kamarádkám a dělili se o své tipy. 

A tak jsem neváhal, na základě vašich doporučení si přečetl to nejlepší, co v poslední době v zahraničí vyšlo – a věřím, že společně s pokračováními vašich oblíbených autorek dokážeme vytvořit mix knih, které vás dostanou, jež nebudete moci odložit a u kterých strávíte příjemné (nejen) večery. Mimochodem, pokud byste měli nějaký skvělý tip na knihu, která v češtině prostě musí vyjít, pošlete nám ho přes náš nový formulář (a pokud i vy něco píšete, využijte ten samý odkaz a pošlete nám svůj rukopis – na všechny se rádi podíváme a posoudíme je).

Jak už jste si asi všimli, máme i nový web, určitě se na něj mrkněte. A když už jsme u mrkání a sledování, nesmím zapomenout ani na naše sociální sítě, takže pokud Baronet ještě nesledujete, tak to napravte – a je jedno, jestli to bude na Facebooku nebo třeba na Instagramu. A abychom hned věděli, jestli od konkrétní knihy očekávat jen lehkou romantiku, kde se hrdinové maximálně vášnivé líbají ve výklenku vitrážového okna, nebo zda se hned vrhnou do žhavé akce, která je popsaná tak, že se člověk při jejím čtení červená i v ranní špičce v narvaném autobusu, vytvořili jsme hodnocení pomocí ohníčků, které se časem objeví i přímo na samotných knihách… Takže klidně sdílejte nebo používejte u svých hodnocení.

A když jsem se s některými z vás bavil a ptal se, jakou knihu vycházející v září si určitě musím přečíst, často jste mi doporučovali Úlet na dva týdny od Samanthy Towle – a nebyl bych to já, abych ihned nezačal číst. A musím se bez mučení přiznat, že jsem ji ještě ten večer přečetl (protože ohníčková škála málem nestačila) a (ne)nápadně doporučil i své ženě. A o čem kniha je? Dillon odlétá sama na Maledivy, kde měla trávit líbánky – ovšem to by se její snoubec nesměl vyspat… počkejte si na to… s její matkou. Teď chce mít jen pro sebe dva týdny nerušeného klidu a ticha bez jakéhokoliv muže na dohled. Ovšem tenhle plán se začne hroutit hned první večer, kdy se Dillon trochu (víc) opije a setká se s Westem. Ten se na Maledivy vydal, aby utichl jeden skandál, do kterého byl zapletený. A pokud na světě existuje nějaký chlap, který nevěří na romantickou lásku a vztahy a který si užívá především skvělý a nezávazný vztah, pak je to on. A tak ho napadne, že zrovna s Dillon by si opravdu rád prožil dvoutýdenní úlet bez závazků. Přestože Dillon ví, že jejich sexuální přitažlivost je přímo výbušná, váhá. Skutečně dokáže strávit čtrnáct nocí v náruči božského Westa, který jí splní všechny fantazie, a na konci od toho všeho jen tak odejít? Nebo zvládne přesvědčit Westa, že romantický vztah skutečně existuje?

Mějte se skvěle a hodně čtěte!